KÚ JmK: Návrh OOP- bobr evropský/č.j. JMK 158698/2017

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Odbor životního prostředí

Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno





1/11

Č. j.:

JMK 158698/2017

Sp. zn.:

S – JMK 146416/2017/OŽP/Bla

Vyřizuje/linka

Jan Bláha/541 651 538

Brno

03.11.2017










N Á V R H O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y



Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně i místně příslušný orgán ochrany

přírody a krajiny ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1) a § 67 odst. 1) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve

znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ustanovení § 77a odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), v souladu s ustanovením § 56

odst. 1 a 2 písm. b) a c) a na základě § 56 odst. 4 ZOPK navrhuje vydání tohoto opatření obecné povahy:

I.

Povoluje se výjimka ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje silně ohroženého zvláště

chráněného živočicha bobra evropského (Castor fiber) v zájmu prevence závažných majetkových škod,

veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu;

zejména v případech, kdy bobří sídla a hráze ohrožují bezpečnost a stabilitu staveb infrastruktury,

znemožňují plynulý odtok vody nebo významně omezují hospodářské využití okolních pozemků tak, že je

nelze využívat v souladu s druhem pozemku a jeho způsobem využití. Na základě výjimky povolené tímto

opatřením lze škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje bobra evropského jeho rušením a poškozováním

či ničením jím užívaných sídel (§ 50 odst. 1 a 2 ZOPK), konkrétně

a) likvidací bobřích sídel (nor, hradů a polohradů);

b) odstraňováním nebo zprůtočňováním bobřích hrází;

c) vypouštěním rybníků a umělých vodních nádrží, které jsou součástí jeho biotopu, v souladu se

schváleným manipulačním řádem.

II.

Výjimka se povoluje

a) správcům vodních toků1;

b) vlastníkům nebo správcům vodních děl2 a staveb veřejné infrastruktury uvedených v čl. III.;

c) vlastníkům nebo správcům ostatních staveb uvedených v čl. V. písm. b)


1
§ 48 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

2
§ 55 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů.



2/11

(dále jen „oprávněné osoby“).

III.

Výjimku lze uplatňovat na území, na němž Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí,

vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, kromě zvláště chráněných území včetně jejich

ochranných pásem a kromě evropsky významných lokalit, ve kterých je bobr evropský předmětem

ochrany, a to na

a) umělých kanálech a vodních tocích mimo úseky toků v přirozeném korytě;3

b) rybnících a umělých vodních nádržích;

c) ochranných hrázích;

d) zařízeních zajišťujících u vodních děl uvedených pod písm. b) a c) ochrannou nebo doplňkovou funkci

(drenážní systémy, odvodnění, těsnící prvky apod.);

e) stavbách veřejné infrastruktury.4

IV.

Výjimku lze uplatňovat každoročně

a) v období od 1. března do 30. dubna a od 15. července do 31. října, pokud jde o činnosti uvedené

v čl. I. písm. a);

b) v období od 1. března do 31. října, pokud jde o činnosti uvedené v čl. I. písm. b);

c) po celý kalendářní rok, pokud jde o činnosti uvedené v čl. I. písm. c).

V.

V případě bezprostředního ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti či jiného převažujícího

veřejného zájmu nebo v případě bezprostřední hrozby vzniku závažné škody na majetku

a) neplatí časové omezení podle čl. IV.;

b) lze výjimku uplatňovat i na stavbách, které nespadají pod vymezení uvedené v čl. III;

c) lze výjimku uplatňovat i na vodních tocích v přirozeném korytě.

Za bezprostřední hrozbu se pro účely tohoto opatření považuje taková, jejíž následky by zjevně nastaly

dříve než za 15 dnů.

VI.

1. Oprávněná osoba, která hodlá provést zásah povolený touto výjimkou, to písemně oznámí nejméně

15 dnů před prvním zásahem v dané lokalitě v kalendářním roce Krajskému úřadu Jihomoravského

kraje, odboru životního prostředí. Krajský úřad může s realizací zásahu vyjádřit nesouhlas, bude-li

nepřijatelný z důvodu dotčení jiných zájmů ochrany přírody. Povinnost oznámit zásah předem neplatí

v případě


3
§ 44 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

4
§ 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.



3/11

a) pozdějšího opakování totožných zásahů na stejném místě během téhož kalendářního roku;

b) zásahů zahrnujících výhradně činnosti podle čl. I. písm. c);

c) zásahů provedených podle čl. V., které je třeba oznámit následně do 15 dnů od provedení zásahu.

2. Oznámení podle bodu 1. musí obsahovat

a) lokalizaci zásahu uvedením parcelního čísla a katastrálního území, součástí lokalizace musí být

situační zákres do katastrální mapy;

b) datum zásahu;

c) důvod zásahu;

d) popis prováděných opatření;

e) fotodokumentaci místa zásahu před provedením zásahu.

VII.

Oprávněná osoba, která během kalendářního roku uplatňovala výjimku povolenou tímto opatřením,

zašle Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, písemnou zprávu o zásazích

provedených podle čl. I. písm. a) a b) za kalendářní rok, a to do 31. prosince daného roku. Zpráva bude

pro každý jednotlivý zásah obsahovat

a) údaj o jeho lokalizaci uvedením parcelního čísla a katastrálního území, součástí lokalizace musí být

situační zákres do katastrální mapy;

b) termín jeho realizace, u opakovaných zásahů na stejné lokalitě termín první realizace a údaj o tom,

kolikrát a kdy byl zásah v témže kalendářním roce opakován;

c) popis skutečně provedených opatření a vyhodnocení jejich účinnosti.

VIII.

Výjimka povolená tímto opatřením platí ode dne nabytí jeho účinnosti, nejdříve však od 6. ledna 2018,

do 31. prosince 2023.

IX.

Pokud byly zásahy definované v čl. I. povoleny dosud platným rozhodnutím Krajského úřadu

Jihomoravského kraje vydaným před účinností tohoto opatření, začínají podmínky stanovené tímto

opatřením platit prvním dnem po skončení platnosti příslušného rozhodnutí.



O d ů v o d n ě n í n á v r h u

Na území jižní Moravy v posledních letech pokračuje plošné šíření bobra evropského, který je zvláště

chráněným živočichem zařazeným v kategorii silně ohrožených druhů. Bobr osídluje řeky i malé vodní toky,

odvodňovací či závlahové kanály, rybníky a vodní nádrže. Tyto vodní plochy se často nacházejí v intenzivně

obhospodařované zemědělské krajině, komplexech hospodářsky využívaného lesa nebo v blízkosti lidských

sídel či technických zařízení. Na takových lokalitách pak dochází k nejčastějším střetům mezi zájmy vlastníků

či uživatelů dotčených nemovitostí a zákonnou ochranou bobra.



4/11

Správní praxe posledních let zaznamenala řadu žádostí o náhradu škod způsobených bobrem evropským,

které lze rozdělit na škody způsobené přímou konzumací zemědělských plodin, škody způsobené na

trvalých porostech (kácením a poškozováním dřevin) a škody na nesklizených zemědělských plodinách, kdy

v důsledku stavby hrází na kanálech nebo menších vodních tocích dochází k podmáčení sousedních

pozemků. V posledně jmenovaném případě může docházet i k tomu, že zemědělský pozemek je

nevyužitelný, pak má poškozený nárok na náhradu újmy za ztížení zemědělského hospodaření (§ 58 ZOPK).

Vedle toho však přibývá případů, kdy činností bobra vznikají škody, které podle současně platné legislativy

nelze finančně kompenzovat, často jsou to však závažné škody na majetku nebo jde o přímé ohrožení

veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti či jiného veřejného zájmu. Riziko vzniku těchto škod je spojeno

jednak se stavbou bobřích hrází, jednak s budováním nor a polohradů, zejména v hrázích rybníků či

umělých vodních nádrží, v březích umělých kanálů, případně též v ochranných hrázích vodních toků. Škody

nebo bezpečnostní rizika mohou vznikat rovněž na přilehlých stavbách veřejné infrastruktury (např. čistírny

odpadních vod, pozemní komunikace a dráhy, inženýrské sítě).

V souvislosti s výše uvedeným vývojem narostl počet žádostí o výjimku z ochranných podmínek bobra

evropského. Za účelem snížení administrativní zátěže dalších potenciálních žadatelů a také s ohledem na to,

že individuální správní řízení neumožňovala reagovat dostatečně rychle v případě potřeby okamžitého

zásahu, využil Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen „krajský úřad“) v roce

2011 pravomoci, kterou mu svěřila novela zákona o ochraně přírody a krajiny účinná od 1. prosince 2009, a

rozhodl se výjimku povolit pro blíže nespecifikovaný okruh osob opatřením obecné povahy. Toto opatření

ze dne 16. prosince 2012, č. j. JMK 111674/2011, kterým se vymezenému okruhu osob povolilo

odstraňování či zprůtočňování bobřích hrází a likvidace bobřích nor a hradů, nabylo účinnosti dne 5. ledna

2012 a jeho platnost byla omezena na šest let ode dne nabytí účinnosti (tj. do 5. ledna 2018). Praxe

povolení výjimky opatřením obecné povahy se osvědčila a krajský úřad hodlá využít tohoto nástroje i do

budoucna po skončení platnosti stávajícího opatření. Připravil tedy návrh nového opatření obecné povahy,

které by v podstatných rysech mělo navázat na dosavadní režim. Na základě aktuálního vývoje bobří

populace v ČR i poznatků a podnětů nashromážděných během doby platnosti předchozího opatření však

krajský úřad podmínky nově navrhovaného opatření částečně upravil, přičemž společným jmenovatelem

těchto změn je snaha poněkud rozšířit možnosti oprávněných osob při uplatňování výjimky, tj. snížit

konfliktnost výskytu předmětného druhu v kraji, a také zjednodušit pravidla pro oznamování zásahů (blíže

viz odůvodnění navrhovaného opatření). Zvolený režim odpovídá tomu, že území, na němž bude opatření

aplikováno, podle Programu péče o bobra evropského5 (dále jen „Program péče)“ spadá do zóny B, tedy

oblasti, v níž je možná trvalá přítomnost bobra, jeho rozmnožování a šíření za současné aplikace opatření k

prevenci a minimalizaci bobřích škod.

Návrh opatření byl projednán s Ministerstvem životního prostředí a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR

(dále jen „AOPK“), jejichž podněty a připomínky byly do výrokové části i odůvodnění návrhu zapracovány.

V souladu s ustanovením § 172 odst. 1 správního řádu byl tento návrh také projednán s dotčenými orgány,

kterými jsou podle ustanovení § 104 odst. 9 a § 107 odst. 2 vodního zákona vodoprávní úřady (krajský úřad

a obecní úřady obcí s rozšířenou působností v jeho správním obvodu). Dotčené orgány neměly z hlediska

zájmů chráněných vodním zákonem k návrhu žádné připomínky.

Nyní se návrh opatření v souladu s citovaným ustanovením správního řádu zveřejňuje vyvěšením na úřední

desce krajského úřadu a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně jej krajský úřad rozesílá

všem obcím, jejichž správních obvodů se navrhované opatření týká. Vzhledem k územnímu vymezení


5
Dostupné z http://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/.




5/11

tohoto opatření (správní obvod krajského úřadu) se jedná o všechny obce v Jihomoravském kraji s výjimkou

těch, jejichž celý správní obvod leží uvnitř velkoplošných zvláště chráněných území (Rudice a Ostrov

u Macochy v CHKO Moravský kras a Malá Vrbka, Nová Lhota, Radějov a Suchov v CHKO Bílé Karpaty). Tyto

obce v souladu s citovaným ustanovením návrh rovněž zveřejní na úředních deskách svých úřadů, a to

nejméně po dobu 15 dnů. Veřejné projednání návrhu se nekoná.

Každý, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být navrhovaným opatřením obecné povahy přímo

dotčeny, může u krajského úřadu uplatnit písemné připomínky. Ty budou podkladem pro vydávané

opatření obecné povahy a krajský úřad se s nimi vypořádá v odůvodnění opatření (§ 172 odst. 4 správního

řádu). Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva

k nemovitostem mohou být navrhovaným opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou u krajského

úřadu proti tomuto návrhu ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění podat písemné odůvodněné námitky.

Zmeškání tohoto úkonu nelze prominout. O případných námitkách krajský úřad rozhodne, přičemž toto

rozhodnutí bude součástí odůvodnění opatření obecné povahy (§ 172 odst. 5 správního řádu).

Po vypořádání případných připomínek a námitek zveřejní krajský úřad opatření obecné povahy stejnou

formou jako návrh. V souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu nabude opatření účinnosti

patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce krajského úřadu.



O d ů v o d n ě n í n a v r h o v a n é h o o p a t ř e n í

Bobr evropský je zvláště chráněným druhem živočicha zařazeným do kategorie silně ohrožených (příloha

č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZOPK, ve znění pozdějších předpisů)

a současně druhem chráněným v zájmu Evropských společenství ve smyslu § 3 odst. 1 písm. p) ZOPK (je

uveden v příloze II směrnice o stanovištích6 a rovněž v příloze 2 vyhlášky č. 166/2005 Sb., kterou se

provádějí některá ustanovení ZOPK v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění pozdějších

předpisů). Při povolování výjimky podle § 56 ZOPK je tedy třeba naplnit podmínky stanovené v § 56 odst. 1

ZOPK (tedy prokázat existenci jiného veřejného zájmu převažujícího nad zájmem ochrany přírody), ale také

v § 56 odst. 2 ZOPK, podle něhož lze výjimku ze zákazů u druhů chráněných v zájmu Evropských

společenství povolit jen tehdy, spadá-li převažující veřejný zájem pod taxativní vymezení v citovaném

ustanovení (v tomto případě jde o zájmy uvedené v písm. b] a c] citovaného ustanovení), neexistuje-li jiné

uspokojivé řešení a pokud povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu

z hlediska ochrany. Všechny tyto aspekty krajský úřad rozebírá dále v odůvodnění.

Prokázání převahy veřejného zájmu, v jehož prospěch je výjimka povolena, a jeho charakteristika

Při prokazování převahy veřejného zájmu nad zákonnou ochranou bobra srovnával krajský úřad škody

a rizika způsobené činností bobra s mírou negativního dopadu povolených činností na jeho populaci (příp.

jiné zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny). Přitom byl od počátku veden myšlenkou vytvořit

podmínky pro prevenci či odstranění pouze závažných škod. Tyto mohou být zapříčiněny budováním

bobřích sídel v hrázích rybníků a umělých vodních nádrží nebo hrází kolem vodních toků, ale také jiných

staveb, jejichž funkčnost mohou tato sídla ohrozit, a dále škody způsobené zvýšením hladiny ve vodních

tocích a kanálech stavbou bobřích hrází.


6
Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.



6/11

Pokud jde o bobří sídla v hrázích vodních děl či v ochranných hrázích vodních toků, riziko spočívá v narušení

stability hráze s hrozbou následného protržení. Rozsah hrozící škody může v případě protržení hráze rybníka

či umělé vodní nádrže zahrnovat vedle přímých nákladů na sanaci poškozené hráze také škodu na rybí

obsádce a škody na nemovitostech pod protrženou hrází. V mezních případech může mít toto poškození

charakter veřejného ohrožení, což se týká zejména velkých vodních nádrží, rybničních soustav nebo

ohrázovaných vodních toků, kde hráze slouží k převedení extrémních průtoků. Obdobná situace může

nastat také tam, kde bobří sídla ovlivňují statiku staveb zejména dopravní infrastruktury (krajský úřad se v

praxi setkal např. s bobří norou vyhrabanou v železničním náspu, která mohla způsobit propad kolejí). Také

proto je v nově navrhovaném opatření doplněna možnost uplatňování výjimky na stavbách veřejné

infrastruktury. Proti takto vymezenému veřejnému zájmu stojí škodlivý zásah do přirozeného vývoje bobra,

spočívající v sanaci poškozeného místa, tedy likvidaci bobří nory či polohradu. Likvidací těchto sídel krajský

úřad rozumí zásahy, které vedou k obnovení funkčnosti poškozené stavby, zejména zasypání nory, zhutnění

nasypané zeminy, vybagrování apod., případně kombinace těchto opatření s dalšími technickými prvky,

např. stabilizací tělesa hráze ocelovými štěty, lomovým kamenem nebo vložením pletiva pod povrch terénu.

Povolená činnost je v čl. I. písm. a) výrokové částí formulována obecně jako likvidace bobřích sídel, kterými

se rozumí nejen nory, ale i hrady a polohrady. Sídelní nora je složitý systém chodeb s centrální komorou

vyhloubený v břehu nebo hrázi, kromě ní budují bobři také větší množství krátkých úkrytových nor. Pro

účely tohoto opatření se mezi uvedenými typy nor nečiní rozdíl. Je-li břeh nad norou příliš nízký a její strop

se propadne, vytváří bobr polohrad, tj. náhradní střechu nory z větví a bláta viditelnou na povrchu. Bobří

hrady, budované z větví, bláta a kamení ode dna ve vodě na podmáčených lokalitách, kde bobr nemá

možnost vyhrabat nory, jsou poměrně vzácné a na rozdíl od nor nebo s nimi spojených polohradů zpravidla

samy o sobě ohrožení výše uvedených zájmů nepředstavují. Mohou však nastat situace, kdy tomu tak může

být nebo kdy je jejich zničení nevyhnutelné při likvidaci jiné bobří stavby, výjimka se proto vztahuje i na

odstraňování či poškozování těchto sídel. Z důvodu ochrany druhu i z důvodů etických bylo přitom

stanoveno období, kdy lze zásah provést tak, aby nebyla postižena rodina s malými mláďaty. Toto období

bylo oproti předcházejícímu opatření obecné povahy na základě konzultace s AOPK prodlouženo, a to

v jarním období z jednoho měsíce (15. března – 15. dubna) na dva (1. března – 30. dubna) a v letním a

podzimním období ze tří měsíců (1. srpna – 31. října) na tři a půl (15. července – 31. října). Pouze v případě

bezprostředního ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, jiného veřejného zájmu či bezprostřední

hrozby vzniku závažné škody na majetku lze zásah provést ihned. Za takový případ lze považovat porušení

hráze vodní nádrže, kde bezprostředně hrozí její protržení, porušení ochranné hráze vodního toku v případě

hrozící povodně apod. Takovéto případy by ovšem za předpokladu řádné správy majetku měly být zcela

výjimečné. Na druhé straně vzal krajský úřad v úvahu početnost populace bobra na jižní Moravě, čítající

v současnosti stovky jedinců, její plošné šíření a adaptabilitu bobra na život v různých typech prostředí

včetně kulturní krajiny. Vodní díla a části vodních toků mimo přirozené koryto, kde výjimka platí, zaujímají

pouze malou část z celkového množství biotopů, které tento druh na území Jihomoravského kraje osídluje.

Předpokládaná četnost likvidace sídel podle tohoto opatření proto může postihnout jen malé procento

populace, zároveň jen určitá část těchto zásahů bude znamenat přímé ohrožení bobrů, protože většina

bude prováděna v době, kdy se postižení jedinci budou moci přesunout. Toto riziko lze dále snížit

pravidelnými kontrolami potenciálně ohrožených vodních děl a včasnými preventivními zásahy. Krajský

úřad má proto za prokázané, že likvidace bobřích sídel za podmínek stanovených tímto opatřením zcela

naplňuje podmínku převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody.

Druhým typem povoleného zásahu je odstranění bobřích hrází. V tomto případě se rozsah škod odvíjí od

typu vodního toku, především jeho spádu, na němž závisí délka vzdutí vody, konfiguraci terénu, způsobu

využití dotčených pozemků či nemovitostí a také na tom, zda se jedná o tok ohrázovaný. Ze současné praxe

vyplývá, že k omezení (někdy i znemožnění) zemědělského či lesnického hospodaření dochází tedy kvůli



7/11

vybřežení toku či zvýšení hladiny podzemní vody v sousedství přehrazeného toku. Pokud je vzniklá škoda

svým rozsahem závažná, lze bobří hráz v souladu s podmínkami tohoto opatření obecné povahy odstranit.

Dále jsou známy případy, kdy vzdutí způsobené bobří hrází dosahuje až do zastavěné části obce, kde může

ohrozit i stavby, technická zařízení či prvky infrastruktury a jejich funkčnost. Toto riziko se týká zejména

čistíren odpadních vod nebo veřejné kanalizace, kde nadržení vody v místě vyústění může zásadně ovlivnit

funkci těchto zařízení. Zvýšení vodní hladiny v tocích mimo přirozené koryto či v umělých kanálech může

dále ztížit nebo znemožnit jejich pravidelnou údržbu, která je důležitá pro zachování jejich průtočnosti.

Pokud by v důsledku těchto okolností bylo ohroženo veřejné zdraví, veřejná bezpečnost nebo by mohla

vzniknout závažná majetková škoda, může oprávněná osoba v souladu s podmínkami tohoto opatření

obecné povahy bobří hráz odstranit. Takto popsaný veřejný zájem je konfrontován se zásahem, který lze na

lokální úrovni kvalifikovat jako škodlivý ve vztahu k přirozenému vývoji bobra. Podobně jako v případě

bobřích nor (viz výše) lze však předpokládat, že počet skutečně realizovaných zásahů bude nízký a může

tedy postihnout jen malé procento populace bobra evropského, zároveň nepředstavuje přímé ohrožení

konkrétních jedinců. Z pilotní studie „Omezování stavební aktivity bobra evropského“ zpracované pro

potřeby Jihomoravského kraje Lenkou Hamšíkovou a Alešem Vorlem v listopadu 2011, vyplynulo, že na

sledované lokalitě (průsakový kanál dolní nádrže VD Nové Mlýny) mělo opakované bourání bobřích hrází

v průběhu roku 2011 pozitivní efekt v tom směru, že bobři zde usídlení sice lokalitu neopustili, avšak

frekvence stavby nových hrází se snížila. Podařilo se tak udržet hladinu kanálu na potřebné úrovni a snížit

zamokření přilehlých zemědělských pozemků. Lze proto předpokládat, že tento typ povolovaných zásahů

umožní i v budoucnu předcházet škodám a ohrožení bezpečnosti, aniž by měl za následek snížení početnosti

bobřích populací v daném místě.

Možnou alternativou k odstraňování hrází je jejich drénování (zprůtočňování). í. Z dosavadní praxe je

krajskému úřadu však známo, že takové opatření je dlouhodobě funkční pouze na některých

lokalitách. V mnoha případech může naopak být technicky, finančně a z hlediska správců vodních toků

i administrativně poněkud náročnější než opakované bourání hráze, kterou bobři zpravidla na témže místě

po zničení obnovují. Tuto praxi reflektuje krajský úřad tak, že předchozí oznámení vyžaduje nově pouze pro

první zásah na daném místě s tím, že o opakování těchto zásahů bude informován až v následné zprávě za

kalendářní rok. Ve srovnání s předešlým opatřením obecné povahy také krajský úřad významně prodloužil

období pro uplatňování tohoto typu zásahů (resp. stanovil je nyní odlišně než období pro likvidaci bobřích

sídel), a to na dobu od 1. března do 31. října kalendářního roku. Vychází přitom z úvahy (podpořené

odborným názorem AOPK), že odstraňování nebo zprůtočňování hrází nepředstavuje ve vegetačním období

na rozdíl od likvidace sídel významné ohrožení rodin s malými mláďaty, aby bylo nutno je omezovat

i v jarním a letním období. Zásahy do bobřích hrází jsou tak nově vyloučeny pouze v období přípravy na

zimu a zimování bobrů. I zde pak platí, že v případě bezprostředního ohrožení veřejného zdraví, veřejné

bezpečnosti, jiného veřejného zájmu či bezprostřední hrozby vzniku závažné škody na majetku lze zásah

provést mimo vymezené období. Pro případy bezprostřední hrozby (a pouze pro ně) je nově umožněno také

odstranění či zprůtočnění hráze také v přirozeném korytě vodního toku.

Třetím typem zásahu, do opatření obecné povahy zařazeným nově, je vypouštění rybníků a umělých

vodních nádrží, které se děje v souladu se schváleným manipulačním řádem. V tomto případě sice nejde

o cílené ničení bobřích sídel, tato činnost však znemožňuje jejich využití (např. nory již nevyúsťují pod vodní

hladinu) a jde bezpochyby také o rušení přítomných bobrů. Krajský úřad proto považoval za vhodné tuto

činnost do výčtu povolených činností doplnit. Údržba a obhospodařování vodních nádrží, jejichž součástí je

i vypouštění v souladu se schváleným manipulačním řádem, je podmínkou jejich bezpečného provozu,

pomáhá předcházet vzniku závažných majetkových škod a může být také dočasnou prevencí bobřího

osídlení na vodním díle. Z praktických důvodů (různé manipulační řády stanovují dobu vypouštění na různé

části roku v závislosti na účelu vodního díla, potřebách jeho správce a místních podmínkách) není tento typ



8/11

zásahu nijak časově omezen a lze jej provádět po celý kalendářní rok. Není také předmětem oznamovací

povinnosti (viz níže).

Vzhledem k charakteru zásahů povolených tímto opatřením nebudou tyto zásahy v naprosté většině

případů představovat činnost, která by mohla poškodit nebo zničit významný krajinný prvek (vodní tok či

rybník) nebo ohrozit jeho ekologicko-stabilizační funkci. Pokud jde o jiné zájmy chráněné zákonem

o ochraně přírody a krajiny, nejsou ze správní praxe zdejšího správního orgánu známy žádné, které by

v souvislosti s realizací tohoto opatření obecné povahy mohly být dotčeny. V evropsky významných

lokalitách, v nichž je bobr evropský předmětem ochrany, se opatření neuplatňuje, zatímco v ostatních

evropsky významných lokalitách, které z působnosti tohoto opatření vyňaty nejsou, by jejich předměty

ochrany neměly být povolenými zásahy do bobřích sídel významně negativně ovlivněny (krajský úřad se

naopak v praxi setkal se situacemi, kdy bylo nutno bobří sídla odstranit právě pro jejich nepříznivý dopad na

předměty ochrany v některých EVL). Případným negativním dopadům konkrétních plánovaných zásahů na

předměty ochrany EVL i na další zájmy chráněné ZOPK (zejména ochranu jiných zvláště chráněných druhů

rostlin a živočichů) pomáhá předejít povinnost plánovaný zásah předem oznámit krajskému úřadu, který

může oprávněnou osobu po obdržení oznámení kontaktovat a na případná rizika upozornit.

Ze shora uvedeného vyplývá, že veřejný zájem, v jehož prospěch je tato výjimka povolena, spočívá

v případě všech tří typů povolených činností především v prevenci závažných škod podle § 56 odst. 2 písm.

b) a dále také v ochraně veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti podle § 56 odst. 2 písm. c) zákona

o ochraně přírody a krajiny.

Neexistence jiného uspokojivého řešení

Pro obnovení průtočnosti toku a snížení vodní hladiny nad bobří hrází existuje k odstranění bobří hráze

pouze varianta spočívající v drenáži hráze, která je šetrnější k bobrům, může však být technicky náročnější

(viz výše), při správném provedení nedovoluje pokles hladiny na původní úroveň a nezajišťuje průtočnost

koryta v případě zvýšených průtoků. Toto řešení je proto využitelné pouze ve specifických případech (např.

u toků s větším spádem nebo tehdy, je-li nutné po delší dobu udržet alespoň minimální průtok) a může být

dlouhodobě funkční pouze na některých lokalitách. Z těchto důvodů a také proto, že podle názoru

krajského úřadu se obě možná řešení z hlediska škodlivosti zásahu do přirozeného vývoje bobra zpravidla

podstatně neliší (zásadní dopad na životní podmínky bobra – snížení hladiny – je v obou případech

obdobný), se krajský úřad rozhodl ponechat volbu mezi těmito zásahy na uvážení oprávněné osoby.

Poškození hrází vodních děl bobřími norami je spojeno se snížením stability a tím i ohrožením funkčnosti

vodního díla a v řadě případů i s rizikem určité míry veřejného ohrožení. V tomto případě nelze sjednat

nápravu jiným způsobem než uvedením poškozeného díla do původního, resp. bezpečného stavu, tedy

sanací poškozeného místa.

Obecně lze říci, že činnost bobra mění technické parametry upravených koryt vodních toků či vodních děl a

je-li to v zájmu předcházení závažným škodám či prevenci jakéhokoli druhu veřejného ohrožení, lze

dosáhnout uspokojivého výsledku zase jen technickým zásahem uvádějícím předmětný tok či dílo do

původního stavu. V této souvislosti krajský úřad zohlednil zákonnou ochranu bobra i ochranu jeho biotopu

a povolil uvedené zásahy pouze na vodních dílech, upravených vodních tocích a umělých kanálech,

v případech akutního ohrožení pak rovněž na ostatních stavbách. Pokud jde o omezení na úseky vodních

toků mimo přirozené koryto, vychází krajský úřad z úvahy, že na vodních tocích v neregulovaném korytě, na

tocích revitalizovaných (obě tyto kategorie spadají pod zákonné vymezení „přirozeného koryta“

v ustanovení § 44 odst. 2 vodního zákona) nebo např. na slepých ramenech řek bobří sídla zpravidla

nepůsobí vážnější škody ani neohrožují veřejný zájem v takové intenzitě, jak k tomu dochází u toků



9/11

regulovaných. Rozhodující je přitom faktický stav – v praxi se objevují bobří hráze i na tocích, které jsou

významně pozměněny lidskou činností (např. přeloženy a napřímeny), avšak v evidenci správce toku nejsou

vedeny jako regulované. Proto krajský úřad v navrhovaném opatření obecné povahy přistoupil k formulační

změně ve výrokové části opatření (namísto „na upravených vodních tocích mimo přirozené koryto“ je

uvedeno „na vodních tocích mimo úseky toků v přirozeném korytě“. Nastane-li případ, kdy bude bobří

stavba ohrožovat veřejný zájem i na úsecích toků v přirozeném korytě a nepůjde současně o bezprostřední

hrozbu uvedenou v čl. V., bude nutno jej řešit (podobně jako u ostatních situací, na něž toto opatření

nedopadá) individuálním rozhodnutím o výjimce.

Udržení populace bobra evropského v příznivém stavu

Z poznatků získaných během uplatňování předchozího opatření obecné povahy v letech 2012 až 2017

vyplývá, že likvidace bobřích sídel a hrází za stanovených podmínek neměla na bobří populaci

v Jihomoravském kraji zásadní negativní dopad. Naopak lze podobně jako na celém území ČR pozorovat

další šíření bobra v regionu. Na základě těchto zkušeností a současného vývoje bobří populace lze mít za

prokázané, že ponechání dosavadního režimu (byť s mírným rozšířením časové a územní působnosti, viz

čl. III. a IV. navrhovaného opatření) nebude bránit udržení bobří populace v příznivém stavu. Zásahy

povolené tímto opatřením je pochopitelně nutno provádět tak, aby bobři nebyli, a to ani neúmyslně,

usmrcováni nebo zraňováni, například zasypáním živých jedinců uvnitř nory při její likvidaci.

S uvedeným pojetím koresponduje i omezení použitelnosti výjimky na ta období v roce, která jsou pro

bobry nejméně citlivá, tj. u většiny zásahů s vyloučením doby přípravy na zimu a zimování a případně

rozmnožování (podle typu zásahu), přičemž porušení tohoto pravidla se připouští pouze ve specifických

případech, jakými jsou naléhavé ohrožení veřejného zájmu či bezprostředně hrozící škoda. Za bezprostřední

se přitom považuje taková hrozba, jejíž následky by zjevně nastaly dříve než za 15 dnů. Toto vymezení

vychází z úvahy, že v období určeném pro uplatňování výjimky (viz čl. IV. výrokové části opatření) budou

takové zásahy přípustné jen v situacích, kdy následky hrozby nastanou dříve, než by bylo možno provedení

zásahu řádným způsobem oznámit krajskému úřadu v souladu s článkem VI., bodem 2. Ve zbývající části

roku pak krajský úřad omezil uplatňování výjimky pouze na případy tohoto charakteru, za jaké lze

považovat např. porušení hráze vodní nádrže, kde bezprostředně hrozí její protržení, porušení ochranné

hráze vodního toku v případě akutně hrozící povodně, ohrožení stability a funkčnosti dopravní stavby (a tím

i bezpečnosti cestujících), zaplavení funkčních nádrží čistírny odpadních vod apod. Takovéto případy by

ovšem za předpokladu řádné správy majetku a zejména řádného využívání možnosti uplatnit výjimku

v době k tomu určené měly být zcela výjimečné.

Krajský úřad se v tomto ohledu řídil snahou minimalizovat přímé usmrcování bobrů, nevylučuje však,

že povolené zásahy mohou lokálně ovlivnit hustotu bobřího osídlení. Podmínky vydávaného opatření

obecné povahy (zejména časové a územní omezení, viz níže) jsou nicméně stanoveny tak, aby postižení

populace bobrů v Jihomoravském kraji bylo sníženo na nejmenší možnou míru a aby byla zároveň

zachována i nezbytná míra jejich ochrany.

Rozsah činností, které jsou předmětem tohoto opatření, byl stanoven tak, aby povolené zásahy přinesly co

největší efekt při současné minimalizaci úrovně škodlivého dopadu na populaci bobra.

Na základě dosavadních zkušeností ze správní praxe byly vymezeny situace, k nimž nejčastěji dochází, a typy

zásahů, kterými lze efektivně dosáhnout nápravy. Výčet povolených zásahů proto nepokrývá situace,

kterým lze předejít účinnou prevencí nebo které se naopak neobejdou bez invazivních zásahů spojených

s odchytem nebo usmrcováním bobra.



10/11

Do blíže neurčeného okruhu osob (§ 56 odst. 4 ZOPK), které budou moci výjimku uplatňovat, zahrnul

krajský úřad pouze osoby, které vlastní dotčená vodní díla či stavby nebo je spravují, případně jsou

pověřeny správou dotčených vodních toků. Tyto osoby mají totiž právo (a odpovídající povinnost) provádět

jejich údržbu, opravy a zásahy směřující k udržování jejich řádného stavu a funkčnosti.

Výjimka je udělována pro tu část území Jihomoravského kraje, na němž krajský úřad vykonává státní správu

jako orgán ochrany přírody ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Jde tedy o celé území kraje kromě

velkoplošných a uvnitř nich ležících maloplošných zvláště chráněných území, popř. maloplošných zvláště

chráněných území spadajících do kategorie národních (zde jsou příslušné správy chráněných krajinných

oblastí), a kromě vojenských újezdů, kde výkon státní správy přísluší újezdním úřadům. Z území, pro které je

výjimka udělována, byla vyjmuta maloplošná zvláště chráněná území, na nichž krajský úřad vykonává státní

správu v ochraně přírody a krajiny, včetně ochranných pásem těchto území. Výjimka povolená tímto

opatřením rovněž neplatí v evropsky významných lokalitách, v nichž je bobr evropský předmětem ochrany

(na území Jihomoravského kraje jde o EVL CZ0624068 Strážnická Morava, CZ0624099 Niva Dyje

a CZ0624119 Soutok-Podluží), tedy na územích spadajících podle Programu péče do zóny A (území

s nejvyšší možnou ochranou bobra). Krajský úřad přitom vychází z úvahy, že ve zvláště chráněných územích

a evropsky významných lokalitách by měly být zájmy ochrany přírody, resp. konkrétního druhu, chráněny

přísněji, měly by být individuálně posuzovány a to i s ohledem na povinnost udržet populaci bobra

evropského v příznivém stavu z hlediska ochrany. V uvedených lokalitách je tak zajištěno zachování

dostatečně početné populace bobra a případné individuální žádosti o výjimku (které zde nejsou vyloučeny)

může krajský úřad posuzovat vždy s ohledem na specifické podmínky konkrétní lokality, a to včetně

početnosti a stability místní populace.

Krajský úřad hodlá uplatňování výjimky od počátku účinnosti opatření vyhodnocovat, a pakliže by se

okolnosti významné pro povolení výjimky podstatně změnily, přistoupí ke změně či případnému zrušení

tohoto opatření. Jedním z prostředků kontroly uplatňování výjimky a její efektivity je evidence provedených

zásahů. Podmínkou uplatňování výjimky je proto rovněž povinnost krajskému úřadu předem oznámit

zamýšlený zásah (s náležitostmi vyjmenovanými v článku VI. výrokové části opatření), resp. dodatečně – se

stejnými náležitostmi – oznámit zásah provedený v případě bezprostředního ohrožení podle článku

V. výrokové části. Krajský úřad nově upustil od požadavku oznámit po provedení každého jednotlivého

zásahu, zda byl proveden v souladu s popisem v oznámení nebo proběhl jinak. Tento požadavek na základě

dosavadní praxe krajský úřad vyhodnotil jako nadbytečný a zatěžující oprávněné osoby. Namísto toho

stanovil povinnost dodatečně informovat o všech zásazích provedených konkrétní oprávněnou osobou

během kalendářního roku (včetně těch, které byly na daném místě opakovány) pouze jednou ročně, a to do

31. prosince příslušného roku. Bylo by patrně praktičtější vyžadovat souhrnnou informaci až po uplynutí

celého kalendářního roku, není to však možné s ohledem na novelizovanou úpravu § 56 odst. 7 ZOPK,

účinnou od 1. ledna 2018 (a formulaci informační povinnosti podle § 5b ZOPK, na který citovaný odst. 7

odkazuje). Takto získané informace budou sloužit zejména k vyhodnocení reakce bobrů na provedené

zásahy, tedy jejich setrvání na lokalitě, obnovení hráze či nory, případně jejich přemístění. Současně budou

podkladem pro zprávu Evropské komisi o uplatňování výjimek ze zákazů u evropsky významných druhů,

kterou orgány ochrany přírody zpracovávají na základě směrnice o stanovištích. Všechny výše uvedené

oznamovací povinnosti se vztahují pouze k likvidaci bobřích sídel a zásahům do bobřích hrází (jako tomu

bylo dosud), oznámení ani roční zprávu ve vztahu k vypouštění rybníků a umělých vodních nádrží krajský

úřad nevyžaduje.

Doba platnosti opatření je obdobná jako u opatření předchozího (šest let, tj. dvojnásobek obvyklé doby

platnosti individuálních rozhodnutí) a její počátek je stanoven tak, aby pokud možno bez zásadní prodlevy

navázala na platnost předchozího opatření (nabude-li navrhované opatření účinnosti před jejím uplynutím,



11/11

bude možné výjimku na jeho základě uplatňovat nejdříve 6. ledna 2018). Pokud jde o návaznost tohoto

opatření na případné výjimky udělené před jeho účinností v konkrétních případech, na které by toto

opatření dopadalo a které nebylo možno zařadit pod opatření předchozí, platí, že oprávněné osoby, jimž

byly výjimky takto povoleny, se řídí podmínkami stanovenými v příslušných rozhodnutích až do doby, kdy

podle těchto rozhodnutí skončí platnost udělených výjimek. Poté budou pro oprávněné osoby (žadatele

v předchozích správních řízeních), které hodlají výjimku uplatňovat i nadále, platit stejně jako pro ostatní

subjekty podmínky stanovené tímto opatřením. Důvodem je zejména to, aby se podmínky stanovené

v předchozích rozhodnutích neměnily v průběhu jejich platnosti a nebylo tak zasaženo do nabytých práv

oprávněných osob.

Pro ostatní případy výjimek ze zákazů u bobra evropského, na které se toto opatření obecné povahy

nevztahuje, budou i nadále vydávána samostatná rozhodnutí na základě žádosti.





Ing. František Havíř v. r.

vedoucí odboru

Za správnost vyhotovení: Mgr. Jan Bláha























Rozdělovník:

1. Zveřejněno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje

2. Do datové schránky jako příloha žádosti ze dne 3. listopadu 2017, č. j. JMK 158711/2017, obcím na území

Jihomoravského kraje s výjimkou obcí Malá Vrbka (okres Hodonín), Nová Lhota (okres Hodonín), Ostrov

u Macochy (okres Blansko), Radějov (okres Hodonín), Rudice (okres Blansko) a Suchov (okres Hodonín)




otisk razítka


2017-11-03T13:27:35+0000
Not specified