Stanovisko k návrhu koncepce

Ze samosprávy
Obec Moravský Krumlov
Archiv
Stáhnout
Staženo z
edesky.cz
Zveřejněno
13. 01. 2018
Originální zdroj
http://www.mkrumlov.cz/download/uredni-deska/15157897935a591de1d798e.pdf
Nalezeno adres
29

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Odbor životního prostředí

Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno








Č. j.:
JMK 906/2018

Sp. zn.:

S - JMK 134110/2017 OŽP/Dah
Vyřizuje/linka

Bc. Daňková/541 652 292
Brno
04.01.2018







S T A N O V I S K O


podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění

pozdějších předpisů

k návrhu koncepce

„Program rozvoje Jihomoravského kraje 2018 - 2021“


Předkladatel koncepce: Jihomoravský kraj
Zpracovatelé posouzení: Mgr. Jana Švábová Nezvalová

(držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí,
osvědčení odborné způsobilosti: MŽP č. j. 76817/ENV/2013, ze
dne 25. 11. 2013 a rozhodnutím č. j. 3604/ENV/17)

Ing. Pavel Koláček, Ph.D.
(držitel autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona

114/1992 Sb. MŽP, č. j. 58955/ENV/06-2028/630/06 ze dne
30.1.2007, prodloužena rozhodnutím č.j. 2915/ENV/12-
128/630/12 ze dne 20.1.2012 a rozhodnutím č.j. 2852/ENV/17.)

Mgr. Lenka Krčilová
Mgr. Katarína Juščáková
RNDr. Tomáš Bartoš
RNDr. Zuzana Flegrová
Stručný popis koncepce:

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2018 – 2021 (dále jen PRJMK 2018 – 2021) je
základním střednědobým programovým dokumentem identifikujícím hlavní rozvojové
priority k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje. Od vzniku kraje jde o pátý dokument
tohoto typu. Specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity oblastí
Jihomoravského kraje, které budou kraj, města a obce ve svých působnostech programově
i finančně podporovat a zabezpečovat.

Cílem nového PRJMK 2018 - 2021 bude vyjádřit pro stanovené období aktuální rozvojové
směry kraje v souladu s rozvojovými směry EU a ČR. Poukázat na potenciální aktivity
a možnosti ve všech řešených oblastech, jež jsou na regionální a lokální úrovni
Jihomoravského kraje žádoucí a budou veřejnou správou podporovány.




2/15


Hlavními úkoly Programu rozvoje JMK jsou:
1. v návaznosti na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (dále jen SRJMK)
identifikovat aktuální témata k řešení, zhodnotit aktuální stav již řešených témat
a zformulovat hlavní priority kraje na následující 4 roky,

2. provázat jednotlivé tematické koncepce kraje a začlenit do PRJMK 2018 - 2021 ty,
které aktuálně rozpracovávají její priority,

3. stanovit konkrétní kroky krajské samosprávy, které mohou napomoci k řešení
zjištěných problémů kraje.



PRJMK 2018 - 2021 je členěn do tří hlavních částí:
A. Analytická část
B. Návrhová část
C. Implementační část

Ad A. Analytická část je uvedena závěry z průběžného vyhodnocení SRJMK 2020 a hodnocení
předchozího PRJMK a doporučeními ke tvorbě nového PRJMK 2018 - 2021.

Obyvatelstvo a bydlení

 Počet obyvatel od roku 2003 postupně narůstá, což je dáno zejména kladným
migračním přírůstkem, od roku 2007 posíleným i o kladný přirozený přírůstek. Do
budoucna lze předpokládat v souladu s demografickým vývojem snížení počtu
narozených a pokračující stárnutí obyvatel, které je již v současné době v některých
částech kraje výrazné, což bude do budoucna vyžadovat zvýšené nároky na zdravotní
a sociální péči.

 Pokračování procesu suburbanizace z důvodu zvyšujících se cen nemovitostí ve městě
Brně.

 Pozvolný nárůst počtu cizinců, který bude pokračovat i v budoucích letech.

 Stabilní bytová výstavba.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 mobilita obyvatel,

 integrace cizinců.

Trh práce

 Dominujícím sektorem z hlediska zaměstnanosti v Jihomoravském kraj jsou služby –
nadprůměr v rámci ČR (město Brno jakožto centrum terciérního sektoru).

 Ekonomika České republiky, a tudíž i Jihomoravského kraje zažívá v několika
posledních letech růst, a tím pádem dochází i k poklesu nezaměstnanosti.

 Jihomoravský kraj má nadprůměrnou nezaměstnanost (3. nejvyšší mezi kraji).

 Problémem je vysoká dlouhodobá nezaměstnanost.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 řešení dlouhodobé nezaměstnanosti,

 spolupráce s Úřadem práce a s Agenturou pro sociální začleňování.

Ekonomika

 Jihomoravský kraj představuje dlouhodobě jedno ze dvou hlavních ekonomických
center České republiky (společně s hlavním městem Prahou a Středočeským krajem).




3/15


Stěžejní je vliv hlavního ekonomického centra kraje, města Brna, kde se koncentrují
ekonomický, vzdělávací i inovační potenciál kraje, ale i ekonomické a strukturální
problémy (např. vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, vysoký počet brownfieldů,
atd.).

 Výhodou kraje je relativní diverzifikace hospodářství z odvětvového hlediska, kterou
by bylo vhodné udržet i do budoucna a zaměřit se na zvyšování přidané hodnoty
(progresivity) jednotlivých ekonomických subjektů.

 Vzhledem k bohaté průmyslové historii kraje se v regionu nachází poměrně velké
množství lokalit brownfieldů, které je třeba dále regenerovat, zároveň i využívat další
infrastrukturu pro rozvoj podnikání a inovací.

 V rámci České republiky je kraj silným centrem vědy a výzkumu, kdy základ tvoří
především vysoké školy a vědecká centra. Tuto skutečnost je třeba dále rozvíjet jak
po stránce infrastruktury (vědecká, dopravní a technická), tak i po stránce kvalifikace
pracovní síly.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 podpora podnikání,

 podpora inovací a transferu technologií,

 řešení brownfields.

Cestovní ruch

 Jihomoravský kraj má v rámci České republiky dostatek přírodních i kulturně-
historických atraktivit.

 Pro kraj má velký význam kongresový a konferenční cestovní ruch, nabízí se
prohloubení spolupráce s městem Brnem, které je nově většinovým vlastníkem
brněnských veletrhů a výstav.

 Stagnace počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních.

 Růst počtu příjezdů hostů, zejména návštěvníků z Jižní Koreje a Německa.

 Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů ve službách v oblasti cestovního ruchu
a jejich nedostatečná jazyková vybavenost, čemuž lze čelit na základních a středních
školách zřizovaných krajem.

 Sezónnost cestovního ruchu.

 Nízkou průměrnou dobu pobytu hostů lze eliminovat zaměřením se na lázeňství a na
produkty cestovního ruchu prodlužující dobu pobytu návštěvníků.

 K dispozici je veřejná doprava do turistických destinací Jihomoravského kraje včetně
dopravy pro cyklisty. Zejména o víkendech je ale prostor pro zlepšování dostupnosti.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 Budování destinačního managementu.

 Zvyšování kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu.

 Provázání turistické nabídky, rozvoj turistických produktů.

 Podpora zvýšení návštěvnosti z okolních zemí.

Veřejné služby

 Dlouhodobě roste poptávka po místech v mateřských školách (i když tempo růstu
zpomaluje), i pro děti již od dvou let věku; stávající mateřské školy se rozšiřují, aby
lépe uspokojily poptávku.




4/15


 Roste počet žáků základních škol, zejména na prvním stupni, výrazně se rozšiřují
přípravné třídy před zahájením povinné školní docházky.

 Kvalitní síť středních škol nabízí širokou škálu oborů, pokles počtu žáků středních škol
zpomaluje.

 Roste zájem o zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem
a s maturitní zkouškou.

 Klesá počet studentů vysokých škol (studentů české národnosti; naopak počet
studentů-cizinců roste).

 Nedostatek lékařů a zdravotního personálu.

 Dostupnost zdravotní péče je v kraji jako celku velice dobrá.

 Pokrytí kraje lůžkovými zdravotnickými zařízeními je dobré, ale dlouhodobě klesá
počet lůžek – zejména od roku 2010.

 Ze spektra sociálních služeb jsou nejvíce využívány služby pro seniory, potřeby
seniorů je reálné pokrývat spíše formou ambulantní v domácím prostředí než formou
pobytovou.

 Zásadním centrem kultury je město Brno.

 V kraji jsou stále živé kulturní tradice a folklór.

 Kraj je bohatý na památky, jejich návštěvnost roste.

 Klesá zájem o služby knihoven.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 kvalita vzdělávání,

 dostupnost a kvalita sociálních služeb,

 dostupnost a kvalita zdravotnické péče,

 prohlubování spolupráce v oblasti zdravotnictví s okolními státy, zejména se
Slovenskem,

 veřejné služby z hlediska potřeb rodin,

 udržení kulturního dědictví kraje.

Doprava

 Jihomoravský kraj patří z hlediska dopravní dostupnosti k nejlépe situovaným krajům
České republiky. Město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem v zemi.

 Hlavním problémem silniční dopravy kraje je nedobudovaná páteřní dopravní síť, kde
vzhledem k nevyjasněnému trasování některých úseků nelze počítat se započetím
příslušných staveb v nejbližších několika letech.

 Třetina krajských silnic je v havarijním stavu, závažným problémem je špatný
technický stav řady mostů.

 Na stěžejních pozemních komunikacích dochází k překračování hygienických limitů
hluku.

 Dlouhodobě nedořešeným problémem je přestavba brněnského železničního uzlu.

 Všechny tratě zaústěné do Brna mají kapacitní problémy.

 Významná část regionálních železničních tratí v kraji je v nevyhovujícím technickém
stavu.

 Zcela mimořádné postavení v rámci dopravy v ČR má Integrovaný dopravní systém
JMK. Je nutné držet trendy v rozvoji informačních, řídících a odbavovacích technologií
a usilovat zejména o modernizaci odbavování cestujících, o doplňování systému




5/15


o další prvky ICT, o zkvalitňování především železničního vozového parku
a o modernizaci a elektrizaci železničních tratí.

 Potenciál letiště není dlouhodobě plně využitý.

 V kraji, a zejména ve městě Brně není zcela dobudována infrastruktura pro cestování
na kole. Při budování nových cyklostezek a značení cyklotras je třeba klást důraz na
propojení se systémem IDS JMK a bezpečnost cyklistů.

 Lázeňským městem Hodonín je vedena kamionová doprava na hraniční přechod
Hodonín – Holíč i přesto, že za účelem odvedení kamionové dopravy z centra města
Hodonín byl zbudován hraniční přechod Sudoměřice – Skalica.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 dobudování páteřní infrastruktury,

 rekonstrukce dopravní infrastruktury v majetku kraje,

 zkvalitňování veřejné dopravy,

 budování infrastruktury pro cyklistickou dopravu,

 podpora budování P+R, sjednocení pravidel jejich využívání, vybudování on-line
krajského informačního systému o jejich vytížení.

Technická infrastruktura

 Jihomoravský kraj má mezi kraji ČR nejvyšší zastoupení výroby elektrické energie
z fotovoltaických elektráren. Ty představují do budoucna možnost pro zvýšení
energetické bezpečnosti kraje, jelikož kraj má velmi dobré podmínky pro výrobu
tohoto druhu energie – má vysoký počet hodin se slunečním svitem.

 Jihomoravský kraj má na svém území naleziště primárních energetických surovin,
ač omezené.

 Spotřeba elektrické energie v kraji převyšuje její produkci.

 Území kraje je téměř plně plynofikováno, přesto je často k vytápění využíváno
pevných paliv.

 V kraji každoročně narůstá počet ČOV, jejich kapacita se však nezvyšuje. Problémem
je zajištění plného čistění odpadních vod, a to zejména v obcích, které mají velkou
rozlohu a nesouvislou zástavbu nebo členitý terén.

 Zvyšuje se objem vyprodukovaných odpadů, zároveň však roste podíl využitých
odpadů vůči odstraněným.

 Roste počet domácností disponujících osobních počítačem a připojením na internet,
avšak pokrytí vysokorychlostním internetem zejména v malých obcích je
problematické.

 Zásobování kraje pitnou vodou – ochrana stávajících zdrojů vod s ohledem na
klimatické změny a hledání nových zdrojů pro budoucí využití.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 odkanalizování obcí a účinnější čištění odpadních vod,

 zajištění pitné vody a dostatečného množství kvalitní surové vody pro její výrobu.

 rozvoj vysokorychlostního internetu.

Zemědělství a životní prostředí

Postavení kraje a vývojové trendy:




6/15


 Vysoký podíl zemědělské půdy v kraji tvoří orná půda. V souvislosti s problémem
sucha je nezbytné připravit se na to, že nebude možné některé plodiny běžně
pěstovat.

 Intenzivní zemědělská činnost v kraji způsobuje vyšší ohrožení půd větrnou a vodní
erozí a celkovou degradaci půd při nedodržení správných postupů hospodaření.

 Na území kraje je nízký podíl stabilních ploch (např. lesy, louky a pastviny), které by
přispívaly k posilování autoregulačních pochodů v ekosystémech.

 Problematika sucha se v oblasti zemědělství stává v posledních letech stále větší
hrozbou.

 V kraji se za posledních 5 let postupně zvyšovaly investice na ochranu životního
prostředí, zejména do nakládání s odpadními vodami (výstavba ČOV).

 Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk
a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých
center.

 Některá území kraje jsou významně ohrožována záplavami.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 sucho a dopady klimatických změn, ochrana vodních zdrojů,

 nadměrná větrná a vodní eroze půdy,

 ohrožení záplavami a provádění protipovodňových opatření.

Správa území

 Jihomoravský kraj těží z výhodné polohy v sousedství významných regionů.

 Jihomoravský venkov má hlubokou zemědělskou a vinařskou tradici.

 Kriminalita v Jihomoravském kraji postupně klesá.

 Obce Jihomoravského kraje spolupracují na nejrůznějších platformách pro zkvalitnění
svého rozvoje, mezi nejnovější a nejmodernější formy spolupráce patří komunitně
vedený místní rozvoj a integrované územní investice.

 Obce Jihomoravského kraje mají možnost čerpat speciálně alokované dotační
prostředky přes komunitně vedený místní rozvoj a integrované uzemní investice.

Hlavními tématy k řešení jsou:

 rozvoj venkova,

 spolupráce a koordinace obcí,

 rozvoj komunitních aktivit,

 přeshraniční spolupráce.

Ad. B. Návrhová část obsahuje nové prvky. Vzhledem k tomu, že zákon č. 248/2000 Sb.,
o podpoře regionálního rozvoje, stanoví jako hlavní koncepci kraje strategii rozvoje, tak
je PRJMK 2018 - 2021 pojat více jako realizační a také koordinační dokument. V rámci
realizační role je úžeji navázán na Strategii rozvoje kraje 2020 (SRJMK). PRJMK 2018 -
2021 proto vychází z vize a cílů SRJMK a v následujícím 4letém období usiluje o jejich
plnění. Mění ovšem důraz na jednotlivá témata a volí nové cesty k plnění cílů.

Aktivity PRJMK 2018 - 2021 jsou rozčleněny do 13 opatření řešících 4 priority. V závěru
je zařazen přehled aktivit výrazněji rozvíjejících prvky SMART regionu a aktivit
významněji řešících rozvoj okrajových regionů.




7/15


Pořadí priorit kraje odráží palčivost a návaznost řešení jednotlivých problémů kraje.
Nedořešené infrastrukturní (zejména dopravní) záležitosti kraje podvazují rozvoj ve
všech dalších oblastech. S ohledem na dostupnost jednotlivých částí kraje a sídelní
strukturu dochází k rozrůznění dostupnosti a kvality veřejných a tržních služeb s vlivem
na populační vývoj. K tomu se přidávají negativní dopady klimatických změn.

Priorita 1 Dobudování infrastruktury:

 podpora přípravy a realizace klíčových dopravních staveb,

 zlepšení podmínek pro dopravu a posílení provázanosti,

 rozvoj technické infrastruktury.

Priorita 2 Zajištění kvality života obyvatel:

 rozvoj vzdělávacího systému,

 zkvalitňování sociálního prostředí kraje,

 zajištění dostupnosti zdravotnické péče,

 rozvoj podmínek pro kulturu, sport a volnočasové aktivity,

 udržení služeb na venkově,

 zkvalitňování činnosti veřejné správy.

Priorita 3 Řešení problémů životního prostředí:

 zmírnění dopadů klimatických změn,

 zvyšování kvality životního prostředí.

Priorita 4 Konkurenceschopné podnikání:

 rozvoj podnikatelského prostředí,

 zkvalitnění podmínek pro cestovní ruch.

Ad. C. Implementační část obsahuje přehled odpovědností, postup sledování, hodnocení
a aktualizace PRJMK 2018 – 2021 a analýzu rizik ohrožujících realizaci PRJMK 2018 –
2021. Implementační část koncepce definuje odpovědnost subjektů zapojených do
realizace PRJMK 2018 – 2021 zodpovědných za realizaci jednotlivých aktivit, a to jak
odborů krajského úřadu, tak i subjektů zřizovaných, či podporovaných krajem, kdy
Jihomoravský kraj zůstává spolurealizátorem vybraných aktivit. Dále je uveden
harmonogram realizace aktivit v návaznosti na návrhovou část.

Program rozvoje kraje předpokládá plnění/splnění plánovaných aktivit v období 4 let
platnosti. Většina aktivit má průběžný charakter, kdy jsou realizovány činnosti
podporující řešení určitého problému. Další jednoznačnou skupinu aktivit tvoří
naplňování koncepcí, kdy je harmonogram plnění aktivity svázán s platností
dokumentu a časovým plánem realizace jeho aktivit.

Naplňování PRJMK 2018-2021, včetně realizace zadaných úkolů, bude vyhodnocováno
v ročních intervalech. Roční (případně souhrnné) informativní zprávy o plnění PRJMK
2018 –2021 budou předloženy Zastupitelstvu Jihomoravského kraje a zveřejněny. 1x
ročně v podzimním termínu bude aktualizován finanční plán na následující rok.

Poslední kapitolou implementační části koncepce je Analýza rizik spojených s realizací
PRJMK 2018 - 2021, která obsahuje identifikaci nejpravděpodobnějších rizik
ohrožujících realizaci PRJMK 2018 - 2021 s uvedením jejich nositele a opatření k řízení




8/15


identifikovaných rizik. Nositelé jednotlivých rizik, tzn. subjekty odpovědné za řízení
a monitorování daného rizika, průběžné realizují opatření předcházející vzniku rizika



Navržené monitorovací ukazatele Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2018-2021:





Stručný popis posuzování:

Oznámení koncepce „PRJMK 2018 – 2021“ zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí bylo Ministerstvu životního prostředí, jakožto
příslušnému úřadu, předloženo dne 05.09.2017. Po kontrole náležitostí bylo rozesláno
k vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a dále
zveřejněno v Informačním systému SEA pod kódem MZP252K.

Zjišťovací řízení k předmětné koncepci bylo zahájeno dne 25.10.2017 zveřejněním informace
o oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, na úřední desce
Jihomoravského kraje. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 27.12.2016 pod
č. j. MZP/2017/710/1851 se závěrem, že tato koncepce je koncepcí naplňující dikci
ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, a proto
bude předmětem procesu posuzování vlivů koncepce na životní prostředí.

Dne 01.11.2017 nabyl účinnosti zákon č. 326/2017 Sb., kterým se mění zákon
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona“). Na základě novely zákona
došlo ke změně příslušnosti k posuzování koncepcí, jejichž dotčené území tvoří celé území
kraje nebo zasahuje na území národního parku či chráněné krajinné oblasti.

Vzhledem k absenci přechodného ustanovení, které by upravovalo dokončení již zahájených
procesů SEA, se uplatnilo obecné pravidlo, dle kterého se postupuje podle nové právní




9/15


úpravy. V souvislosti se změnou příslušnosti dle novely zákona byl dne 07.11.2017
postoupen spis Krajskému úřadu Jihomoravského kraje k dokončení procesu SEA dle novely
zákona.

Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále též
„vyhodnocení SEA“) obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 10.11.2017 a po
kontrole náležitostí byl zveřejněn dne 16.11.2017 dle § 16 novely zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí.

Veřejné projednání návrhu koncepce včetně vyhodnocení SEA se konalo dne 11.12.2017
v budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno .

Zápis z veřejného projednání obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 11.12.2017.

Vzhledem k došlým vyjádřením (viz níže v odůvodnění) nebyl návrh koncepce upravován.

Vyhodnocení SEA bylo zpracováno v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní
prostředí a vypracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona.

Pro hodnocení významnosti vlivů bylo použito stupnice od hodnoty -2 – potenciálně
významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl. Hodnota -1 – potenciálně negativní
vliv opatření na daný referenční cíl. Hodnota 0 – zanedbatelný nebo komplikovaně
zprostředkovatelný potenciální vliv. Hodnota +1 – potenciálně pozitivní vliv opatření na daný
referenční cíl. Hodnota +2 – potenciálně významný pozitivní vliv na opatření na daný
referenční cíl. Hodnota ? – nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem
a navrhovaným opatřením.



Z hlediska dopadů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Natura 2000 (dále jen
Natura 2000) a stav jejich ochrany bylo vypracováno posouzení. Podle tohoto posouzení bylo
v rámci předmětné koncepce identifikováno 17 aktivit, u nichž nebylo možno zcela vyloučit
potenciálně mírně negativní vliv (-1), resp. oscilaci mezi indiferentním až mírně negativním
vlivem (0 až -1), či záměr nebylo možné pro velkou obecnost vyhodnotit (-?), kde potenciální
negativní vliv na území Natura 2000 nelze vyloučit.



Závěry posuzování:

Na základě návrhu koncepce „Program rozvoje Jihomoravského kraje 2018 - 2021“
a vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, vyjádření k němu
podaných a veřejného projednání, vydává Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor
životního prostředí jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí

SOUHLASNÉ STANOV ISKO

k návrhu koncepce

„Program rozvoje Jihomoravského kraje 2018 - 2021“

a stanoví následující požadavky, kterými budou zároveň zajištěny minimální možné dopady
realizace uvedené koncepce:




10/15


1. Aktivity v rámci opatření 1.1. a 1.2. dávají základní strategický rámec pro další
projektovou přípravu dopravních staveb. Prověření konkrétního trasování a volby
technického řešení průchodu dopravních staveb územím jsou předmětem řešení na úrovni
územního plánování (ZÚR) a prověření vlivů konkrétního technického řešení stavby na životní
prostředí. Při posuzování vlivů na životní prostředí je třeba vyhodnotit kumulativní resp.
synergické vlivy všech souvisejících existujících i uvažovaných záměrů současně.
2. Realizace aktivity 1.2.7 Posílení nabídky cílových destinací letecké dopravy implikuje
zvýšení hlukové zátěže v okolí letiště Brno – Tuřany. Případné významné navýšení
pravidelných leteckých spojů je třeba podmínit prověřením a případným rozšířením
ochranného hlukového pásma letiště.
3. V případě aktivity 2.4.3 lze očekávat realizaci nové sportovní infrastruktury. Při jejím
umísťování do území je třeba respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny a vyhnout se
územním střetům s ekologicky významnějšími segmenty krajiny resp. biotopy chráněných
druhů, včetně možného ovlivnění environmentálně cenných území zvýšenou návštěvností.
Tuto skutečnost je třeba prověřit v rámci posouzení vlivů konkrétních záměrů na životní
prostředí (EIA) včetně případného biologického posouzení.
4. Aktivity 4.2.4, 4.2.3 a 4.2.7 predikují výstavbu turistické infrastruktury
v environmentálně citlivých územích. Konkrétní projekty je třeba podrobit posouzení vlivů na
životní prostředí, pokud tomuto posouzení svým charakterem podléhají.
5. V případě aktivity 4.2.4 lze očekávat realizaci nových cyklostezek v chráněných
územích. Při jejím umísťování do území je třeba respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny
a vyhnout se územním střetům s ekologicky významnějšími segmenty krajiny resp. biotopy
chráněných druhů, včetně možného ovlivnění environmentálně cenných území zvýšenou
návštěvností. Tuto skutečnost je třeba prověřit v rámci posouzení vlivů konkrétních záměrů
na životní prostředí (EIA) včetně případného biologického posouzení, pokud tak příslušný
úřad stanoví. Při přípravě záměrů je nezbytné koordinovat jejich řešení s příslušnými orgány
ochrany přírody.
6. Aktivita 4.2.7 predikuje rozvoj vodní dopravy a výstavbu doprovodné infrastruktury
v environmentálně citlivých území. V případě provozu a rozvoje infrastruktury pro vodní
dopravu je třeba zajistit ochranu vodních útvarů a s nimi spojených ekosystémů před
poškozením.

Požadavky z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000:
7. Výčet cílů a aktivit, které musí být v další fázi, tj. v rámci územně plánovací
dokumentace či územního a stavebního řízení, detailně posouzeny dle § 45i zákona
č. 114/1992 Sb., pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem
orgánu ochrany přírody:

Aktivity v rámci opatření 1.1

 1.1.1 Podpora výstavby D43

 1.1.2 Podpora výstavby D52

 1.1.3 Podpora dalších významných silničních staveb

 1.1.4 Podpora řešení dopravní zátěže obcí a měst

 1.1.5 Podpora zásadní modernizace páteřní železniční infrastruktury
Aktivity v rámci opatření 1.2

 1.2.2 Modernizace sítě krajských silnic

 1.2.5 Rozvoj zázemí pro IDS JMK




11/15


 1.2.6 Prosazování modernizací další železniční infrastruktury s ohledem na potřeby
IDS JMK

Aktivity v rámci opatření 1.3

 1.3.1 Podpora dobudování kanalizací a ČOV v obcích

 1.3.2 Řešení zásobování pitnou vodou
Aktivity v rámci opatření 2.1

 2.1.4 Zlepšení stavu budov škol
Aktivity v rámci opatření 2.4

 2.4.1 Podpora rozvoje kultury a památkové péče

 2.4.3 Podpora sportovní infrastruktury
Aktivity v rámci opatření 4.1

 4.1.3 Podpora příchodu investorů do okrajových částí kraje
Aktivity v rámci Opatření 4.2

 4.2.3 Budování turistických cyklostezek

 4.2.4 Budování lázeňské infrastruktury

 4.2.7 Rozvoj dopravy pro turisty


Odůvodnění:

Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí v případě Programu rozvoje Jihomoravského
kraje 2018 - 2021 probíhalo současně s přípravou samotného strategického dokumentu jako
tzv. ex-ante posouzení. To znamená, že zpracovatel SEA byl do přípravy koncepce zapojen od
samého počátku a měl průběžně přístup k dílčím výstupům a pracovním variantám, k nimž se
mohl vyjadřovat a ovlivnit tak finální znění PRJMK 2018 - 2021 a zapracování
environmentálních témat.

Součástí posouzení vlivu PRJMK 2018 - 2021 je i zhodnocení možného vlivu koncepce na
determinanty veřejného zdraví v souladu s postupy dle metody hodnocení vlivů na veřejné
zdraví - health impact assessment (dále jen HIA) v rozsahu, v jakém, to ukládá zákon
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. PRJMK 2018 – 2021
je strategickým dokumentem převážně s nepřímým dopadem na zdraví člověka ve své
strategické a politické poloze.

V rámci vyhodnocení SEA PRJMK 2018 - 2021 bylo provedeno rovněž vyhodnocení vlivů
koncepce na lokality soustavy Natura 2000.

Na základě hodnocení návrhu priorit, opatření a aktivit koncepce a vyhodnocení jejich vlivu
na referenční cíle ochrany životního prostředí (včetně HIA a Natura 2000) nebyly
identifikovány žádné významné negativní vlivy (-2) na životní prostředí vyplývající
z provedení koncepce, kterým by nebylo možné předcházet, resp. je kompenzovat pomocí
vhodně zvolených podpořených projektů. V této souvislosti tedy nejsou navrhována žádná
opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů. Všechny
požadované úpravy byly do koncepce zapracovány v průběhu její tvorby. Požadavky, které jsou
součástí souhlasného stanoviska, zajistí minimalizaci možných negativních dopadů (- 1) realizace
uvedené koncepce.




12/15


V průběhu posuzování PRJMK 2018 - 2021 bylo přihlíženo k limitům a únosnosti území
a podmínkám pro jednotlivé aktivity navrhované jejím zpracovatelem, se snahou předcházet
případným vlivům, které bude možno z charakteru aktivit předpokládat.

Při zpracování SEA nenarazil zpracovatel na žádné neočekávané problémy při shromažďování
požadovaných údajů, které by bránily ve vyhodnocení, resp. snižovaly jeho kvalitu.

Závažné negativní vlivy koncepce na životní prostředí včetně lokalit Natura 2000 a veřejné
zdraví nebyly v rámci SEA hodnocení identifikovány.

Negativní vlivy PRJMK 2018 - 2021 přesahující hranice České republiky se nepředpokládají.
PRJMK 2018 - 2021 nenavrhuje žádná opatření s bezprostředním mezinárodním přesahem.
Aktivita 2.6.4 Rozvoj přeshraniční spolupráce je zaměřena organizačně, spočívá v komunikaci
s okolními regiony a vytipování spolupráce na krajské a lokální úrovni např. v oblasti zajištění
organizace veřejné dopravy, bez konkrétních vlivů na životní prostředí za hranicemi
sousedních států.

Na úrovni SEA PRJMK 2018 - 2021 tak nejsou očekávány žádné negativní vlivy realizace
koncepce na životní prostředí za hranicí ČR, a to z toho důvodu, že bezprostřední vlivy
realizace koncepce se omezují výhradně na území Jihomoravského kraje, nedojde k žádným
fyzickým zásahům do území sousedních států a rovněž organizační opatření navrhovaná
v rámci PRJMK 2018 - 2021 nemají mezinárodní přesah.

Program rozvoje Jihomoravského kraje je zpracován v jedné variantě řešení. Jako referenční
nulová varianta bude uvažována platnost dosavadního Programu rozvoje Jihomoravského
kraje 2014 – 2017 a Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. Varianty optimálního
řešení navrhovaných cílů, priorit resp. opatření byly předmětem diskuze v rámci diskusních
skupin při samotné přípravě koncepce a při připomínkovém řízení.

K návrhu PRJMK 2018 – 2021 a jeho vyhodnocení obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje
následující vyjádření:

a) Vyjádření České inspekce životního prostředí č. j. ČIŽP/47/2047/4304 ze dne 30.11.2017 –
bez připomínek.

Vypořádání: Vzato na vědomí.

b) Vyjádření Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského (dále
jen OBÚ) č. j. SBS 38692/2017/OBÚ-01/1 ze dne 20.11.2017 – OBÚ požaduje respektování
hranic dobývacích prostorů.

Vypořádání: Vzato na vědomí, Návrh PRJMK 2018 – 2021 není s požadavkem OBÚ v rozporu.

c) Vyjádření Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje (dále jen KHSJMK) č. j. KHSJM
68916/2017/HO/HOK ze dne 02.10.2017 – KHSJMK nemá námitek k návrhu koncepce PRJMK
2018 – 2021 a akceptuje vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví a životní prostředí.

Vypořádání: Vzato na vědomí.

Okruh dotčených územních samosprávných celků je uveden v rozdělovníku.






13/15


otisk
úředního
razítka

Toto stanovisko není závazným stanoviskem ani rozhodnutím vydaným ve správním řízení
a nelze se proti němu odvolat.

Krajský úřad Jihomoravského kraje upozorňuje na povinnost dle § 10g odst. 4 až odst. 6
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů, kdy je schvalující orgán povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze
stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje
a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze částí, je schvalující orgán povinen
svůj postup odůvodnit. Předkladatel je povinen zveřejnit schválenou koncepci, a to včetně
prohlášení. O zveřejnění prohlášení je předkladatel povinen do 7 pracovních dnů informovat
příslušný úřad, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky.

Dotčené územní samosprávné celky žádáme ve smyslu ustanovení § 16 odst. 3 a 4 zákona
a § 5 prováděcí vyhlášky č. 457/2001 Sb., o zveřejnění stanoviska a o tom, kdy a kde je
možné do něj nahlížet na úřední desce. Doba zveřejnění je nejméně 15 dní. Současně
žádáme dotčené územní samosprávné celky o zaslání písemného vyrozumění o dni
vyvěšení tohoto stanoviska na úřední desce Krajskému úřadu Jihomoravského kraje.












Ing. František Havíř v. r.
vedoucí odboru



Za správnost vyhotovení: Bc. Hana Daňková




14/15


Rozdělovník

Obdrží ve 2 vyhotoveních dotčené územní samosprávné celky se žádostí o zveřejnění na
úřední desce a o zpětné vyrozumění o dni vyvěšení na úřední desce (vč. obdržených
vyjádření):

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno – zde

Město Blansko, nám. Svobody 3, 678 24 Blansko – DS

Město Boskovice, Masarykova nám. 4/2, 680 18 Boskovice – DS

Statutární město Brno, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno – DS

Město Břeclav, Nám. T.G.Masaryka 3, 690 81 Břeclav – DS

Město Bučovice, Jiráskova 502, 685 01 Bučovice – DS

Město Hodonín, Masarykova náměstí 1, 695 35 Hodonín – DS

Město Hustopeče, Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče – DS

Město Ivančice, Palackého nám. 6, 664 91 Ivančice – DS

Město Kuřim, Jungmannova 968, 664 34 Kuřim – DS

Město Kyjov, Masarykova nám. 30, 697 22 Kyjov – DS

Město Mikulov, Náměstí 1, 692 20 Mikulov – DS

Město Moravský Krumlov, Klášterní nám. 125, 672 11 Moravský Krumlov – DS

Město Pohořelice, Vídeňská 699, 691 23 Pohořelice – DS

Město Rosice, Palackého nám. 13, 665 01 Rosice – DS

Město Slavkov u Brna. Palackého nám. 65, 684 01 Slavkov u Brna – DS

Město Šlapanice, Masarykovo nám. 7, 664 51 Šlapanice – DS

Město Tišnov, Náměstí Míru 111, 666 19 Tišnov – DS

Město Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 119, 698 13 Veselí nad Moravou – DS

Město Vyškov, Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov – DS

Město Znojmo, Obroková 1/12, 669 22 Znojmo – DS

Město Židlochovice, Masarykova 100, 667 01 Židlochovice – DS



Dotčené orgány:

Ministerstvo životního prostředí, Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované

prevence, Vršovická 65, 100 10 Praha

AOPK ČR – Regionální pracoviště Jižní Morava, Kotlářská 51, 602 00 Brno

AOPK ČR – Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Nádražní 318, 763 26 Luhačovice

Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 1581/5, 669 01 Znojmo

ČIŽP OI Brno, Lieberzeitova 14, 614 00 Brno




15/15


Újezdní úřad vojenského újezdu Březina, Víta Nejedlého 692, 682 03 Vyškov

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, Jeřábkova 1847/4, 602 00 Brno

Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Cejl 13, 601 42 Brno



Na vědomí:

Amec Foster Wheeler s.r.o., Mgr. Jana Švábová Nezvalová, Křenová 58, 602 00 Brno – DS





Potvrzení o zveřejnění (provedou dotčené územní samosprávné celky).

Vyvěšeno na úřední desce dne:

















razítko a podpis